Jak jsem na tom já?

Dlouho jsem nic nenapsala, ale absolutně jsem neměla inspiraci..

Někdy se prostě stane, že jsem unavená, bez chuti a vlastně v hlavě mám jen takovou tu opici, která mlátí takovýma těma kovovýma věcma:D (#hudebníkneznánástroje). Teď si nemůžu vzpomenout a dost mě to deptá!

No a mě se tento pocit držel snad více než týden >:o, upřímně z toho viním školu (jak originální výmluva, že ano?). Každopádně jsem ZPĚT! A se mnou přichází i nový článek.

Když jsem přemýšlela, co vlastně chci zplodit (*-*) došlo mi, že mám dva návrhy:

1. Jak přejít na zdravou stravu.
2. Jak jsem na tom já?

No a vlastně už nevím proč, ale rozhodla jsem se napsat článek o sobě (egoista lvl 100). 

Cvičit jsem začala v září minulého roku, ale se školou jsem přestala mít čas a potom už jsem v podstatě ztratila chuť se sebou cokoliv dělat, protože válení se na gauči je přeci jen pohodlnější. Takže jsem necvičila, což jsem si ale (naneštěstí) kompenzovala tím, že jsem si začala zmenšovat a zmenšovat porce, počítala jsem kilojouly jako divá a jakmile mi bylo nabídnuto něco se sacharidama, hořečnatě jsem se bránila. 

Dopadlo to tak, že začátkem prosince jsem vážila cca 48kg při mé výšce 169 cm. Když si vzpomenu na můj odraz v zrcadle, je mi špatně. 

Trvalo to dost dlouho, ale začala jsem se odpoutávat od toho zběsilého počítání, začala jsem navštěvovat posilovnu, ale protože u nás je celkem drahá (90kč) a já kapesné nedostávám, nebylo to pro mě moc komfortní. 

Rozhodla jsem se cvičit opět doma a najet na rutinu z léta. Takže zhruba od února (což je asi 4 měsíce), jsem začala doma pravidelně cvičit. S mým cvičením přišla ještě jedna výzva a to plnit "picí challenge". Někomu to přijde naprosto normální vypít 2l vody za den, ale já jsem s těží vypila jeden kelímek nějaké tekutiny a to mi naprosto stačilo na den. 

No a teď? Vypiju 3l na pohodu a ještě bych zvládla více.

Já si zkrátka myslím, že k úspěchu nepotřebujete vybavení, posilovnu a speciální oblečení. Stačí obléct si volné triko, koupit sportovní podprsenku a hlavně pevnou vůli. 

Nechce se vám cvičit? ŠPATNĚ! Za trest 20 dřepů navíc!

Jste unavení? Teprv budete!

Věřte mi, jakmile překonáte tu "úmornou" hranici mezi cvičením a tím, že se vám absolutně nechcete, budete si děkovat. Protože co je lepší, než sledovat vaše tělo jak se pomalu, ale jistě mění?

PS: Fotky NEJSOU upravené O:)